Přejít k hlavnímu obsahu
Státní rozpočet setrvává v deficitu
Hospodaření státu skončilo za první tři měsíce v deficitu 9,2 mld. Kč, což je nejhorší březnový výsledek od roku 2012. Na příjmové straně i nadále zaostává výběr daně z přidané hodnoty.

To sice odpovídá přibližně částce, která byla vybraná ve stejném období loňského roku, avšak nachází se pod plánem pro tento rok. Naopak výběr daně z příjmu fyzických osob zaznamenal meziroční nárůst. Na straně výdajů zaujme významný nárůst investic v řádu desítek procent oproti předchozímu roku.

Běžné výdaje státu vzrostly ve srovnání s předchozím rokem o 13,4 %. V meziročním srovnání tento nárůst opět nejvíce ovlivnily vyšší platby samosprávním celkům zejména v důsledku financování škol, zvyšování mezd státních zaměstnanců a vyšších výdajů na důchody. 

Výdaje na investice vzrostly o závratných 39,9 % ve srovnání s loňským rokem.  Tomu však napomáhá výrazně nízká srovnávací základna z minulého roku. Z plánu pro celý rok bylo proinvestováno pouze 12,7 % určených prostředků, což je zhruba polovina z části rozpočtu naplánovaného pro dané období.

Na nižší hodnotě vybraného DPH se negativně podepsalo přesunutí některých položek do kategorie, která je daněna nižší sazbou. To se týká především stravovacích služeb, úprav a rozvodů vod či pravidelné hromadné dopravy. Rozpočet však předpokládá vyšší příspěvek z DPH oproti loňskému roku. Očekává se, že tuzemská ekonomika nadále poroste silným tempem a že opatření, v čele s elektronickou evidencí tržeb, ponese již své ovoce.

Pro tento rok analytici Raiffeisenbank očekávají, že příjmová strana státního rozpočtu už nebude tak příznivá jako v roce předchozím vzhledem ke zpomalující ekonomice. Na výdajové straně bude pokračovat tlak na růst běžných výdajů. Týká se to především sociálních dávek a platů státních zaměstnanců či výdajů na obranu. Na druhé straně viditelně slábne růst výběru hlavních daňových položek, což odpovídá sestupnému trendu tuzemské ekonomiky. Státní rozpočet by tak měl v tomto roce skončit blíže původnímu plánu, než jsme tomu byli svědky v posledních letech. 

 

Datum vytvoření: 01/04/2019

ZK_cena podnikatelů

Komentáře komentáře
Koruna s regionem pod tlakem, nehledě na „opatrnou“ ČNB Částečně to může být dané tím, že část trhu má stále problém s tím „uvěřit” bank... Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
ČNB snižuje základní sazbu na 5,75 %. Jaký čekat vývoj v příštích měsících? Jedním z argumentů pro opatrnější postup centrální banky je setrvačná inflace ve... Dominik Rusinko, analytik ČSOB
Profile picture for user Dominik Rusinko
ČR se sune k zemím s nejnižší inflací v EU Zafungoval vysoký srovnávací základ a vedle toho odeznívají i inflační tlaky při... Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas
Profile picture for user Petr Dufek