Bezhotovostní transakce rostou celosvětově

Mobilní peněženky, platební karty, bankovní převody nebo již ne tolik využívané šeky – všechny zmíněné platební nástroje přispívají k růstu celosvětových bezhotovostních transakcí. Počet celosvětových bezhotovostní transakcí vrostl v roce 2016 o 10,1 % na 482,6 miliard. Na tomto růstu se podílely zejména rozvíjející se trhy v Asii (25,2 %) a region pojmenovaný jako CEMEA (střední Evropa, Blízký východ a Afrika), který v bezkontaktních platbách vzrostl o 17,1 %. Již rozvinuté trhy v Evropě a Severní Americe vrostly o 7,7 % a 5,7 %. Nejnižší míru růstu můžeme pozorovat překvapivě u regionu Jižní Ameriky, který je pokládán za rozvíjející trh, s růstem v řádu 3 %. Když se na vývoj bezkontaktních plateb podíváme z pohledu jednotlivých zemí, nejvyšší míru růstu v letech 2015 - 2016 zaznamenalo Rusko (36,5 %), Indie (33,2 %), Čína (25,8 %) a Jihoafrická republika (15,1 %). Podle odhadů by se měla takto vysoká míra růstu v Číně v příštích letech spíše stabilizovat a snížit. V případě Ruska, které mělo nejvyšší podíl na růstu v regionu CEMEA, se o tak vysoký růst postarala tamní vláda a její program pro propagaci platebních karet.

Regiony zařazené do kategorie rozvinutých (Asie-Pacifik, Evropa, včetně. eurozóny, a Severní Amerika) se podílely na celkových bezhotovostních platbách z více než 66 %. V minulých 10 letech se tento podíl snížil o více než 20 % na úkor rozvíjejících se trhů. Státy patřící do zmíněné kategorie zaznamenaly mírnější tempo růstu než rozvíjející se trhy. Všechny státy kromě Austrálie, Japonska a Singapuru zaznamenaly pouze jednociferné tempo růstu.

BigTech společnosti válcují konkurenci v případě mobilních peněženek, globálním lídrem je Čína

Mobilní peněženky (také označované jako e-wallet) jsou jedním z dnešních fenoménů bezhotovostního platebního styku. V roce 2016 byly přes tyto mobilní aplikace provedeny platby za 41,8 mld. dolarů. Stále můžeme tvrdit, že adopce mobilních peněženek je relativně nízká, protože se podílí na bezhotovostních platbách z globálního měřítka „pouze“ z 10 %. Tento fakt je ovlivněn zejména rozdílnou penetrací mobilních telefonů na jednotlivých trzích a cenou mobilních datových tarifů, jelikož některé mobilní peněženky vyžadují připojení k internetu. Když se podíváme na úspěšnost BigTech společností a bank v této oblasti, BigTech společnosti suverénně vítězí nad bankami v případě tržního podílu. 71 % veškerých bezhotovostních transakcí přes mobilní peněženky zajišťují aplikace od BigTech společností. Hlavním důvodem je pomalejší digitální transformace bank, kterou BigTech společnosti již dávno prošly a dále průběžně pracují na vývoji moderních digitálních technologií. Z případné spolupráce bank a BigTech společností by profitovaly obě strany. Banky by do řešení vnesly zvýšení důvěry zákazníků v nabízené služby a svou širokou klientskou základnu využívající jejich produkty. BigTech společnosti by mohly přispět novými technologiemi, zjednodušením služeb a svou technickou expertízou. Z hlediska pohledu jednotlivých států je celosvětovým lídrem v této oblasti Čína. Zejména lokální lídři provozující mobilní peněženky jako Ali Pay nebo WeChat Pay pomohly Číně k zisku téměř 40% podílu celosvětového trhu mobilních peněženek. Čínští zákazníci v roce 2016 zaplatily svými mobily zboží za více než 16 mld. dolarů.

Směrnice PSD2 je předpokladem pro rychlejší adopci inovací

Banky a obecně hráči v platebním průmyslu mají možnost nabídnout efektivnější služby svým klientům díky novým technologiím. Nové regulatorní požadavky mimo EU, které byly představeny tento rok, se zabývají zejména snižováním rizik, standardizací poskytovaných služeb a jsou nástroji v boji proti korupci, terorismu a praní špinavých peněz. Zejména evropská směrnice PSD2 je pokládána za činitele, který zabezpečí rychlejší adopci inovací ve finančnictví a povede k větší zákaznické spokojenosti. PSD2 můžeme pokládat i za jakési srovnávací měřítko pro regulátory po celém světě, kteří se touto evropskou směrnicí inspirují. Nové směrnice a nařízení ve světě, které se věnují finančnímu sektoru (označované jako Key Regulatory and Industry Initiatives, zkráceně KRII), budou mít pozitivní dopad na rychlejší adopci inovací a na zefektivnění boje proti financování terorismu, praní špinavých peněz, větší transparentnosti a snížení rizika (jak na straně finančních institucí, tak samotných klientů).

Nejzajímavějšími ze směrnic ve světě jsou zejména regulace trhu mobilních peněženek v Číně, které otevřou lokální trh i zahraničním hráčům, jako jsou Apple Pay a Google Pay. Přesah některých směrnic a nařízení z lokálních do globálních může přinést i problémy, kdy dochází ke konfliktu jednotlivých regulatorních požadavků. K tomu dochází i v případě PSD2 a směrnice GDPR o ochraně osobních údajů nebo mezi PSD2 a nařízením 5AMLD (Fifth Anti-Money Laundering Directive), které je věnováno problematice boje proti praní špinavých peněz.

Faktory utvářející platební sektor

Platební sektor prochází neustálým procesem změn. Jedním z hlavních činitelů jsou samotní klienti finančních institucí a jejich měnící se očekávání. Klienti se již nespokojí se základními atributy zakoupených produktů, ale požadují služby s přidanou hodnotou. Toto očekávání se mění jak ze strany korporátní klientely, tak ze strany fyzických osob. Dalším z hybatelů jsou již zmínění noví hráči na trhu, které reprezentují technologické společnosti a nově vznikající digitální banky („challenger banks“). Nové požadavky regulátorů přináší nové možnosti pro banky i zákazníky jak získat více výhod ze své „spolupráce“. Zejména open banking mění svět všech bankovních klientů, kteří vlastní vícero bankovních účtů u různých institucí. To vše díky využití API (Application Program Interfaces), které pomohou jednotlivým bankám sdílet klientská data. Nejedná se pouze o banky, které využívají API k propojení, ale také FinTech společnosti. FinTech společnosti již v současné době hojně spolupracují s bankami na zajímavých projektech a obě strany z této spolupráce profitují.

Nový platební ekosystém přinese větší efektivitu a profitabilitu

Pokud chtějí banky ustát v konkurenčním boji v oblasti plateb, musí se rozhodnout, zda budou hrát roli lídra v tomto nově vznikajícím platebním ekosystému a musí si vybrat toho správného partnera. Z vyjádření vrcholných představitelů bank je patrné, že pouze 38 % dotázaných bank je v současnosti ochotné tuto roli plnit, což představuje relativně malé množství, s ohledem na vstup nových hráčů na trh. Technologické společnosti mohou přispět svými zkušenostmi s vývojem a adaptací nových technologií. Dle bankovních manažerů je spolupráce s FinTechy prospěšná zejména v oblasti reportingu a datové analýzy (77,5 %), KYC (77,5 %) a při vývoji PFM řešení pro správu osobních financí (69 %). Větší efektivitu a s tím spojenou profitabilitu by přinesla modernizace platební infrastruktury a nové technologie, které vytvoří nové platební kanály. Dalším hybatelem jsou instantní platby, které by nahradily v současnosti drahé platební karty a pomohly k akvizici nové firemní klientely. Firemní klientelu by dále přilákaly i služby s přidanou hodnotou, kdy by jim byla banka schopna předpovědět jejich peněžní toky, automatizovat vypořádávání a zefektivnit přeshraniční platby. To vše za využití nových technologií vytvořených ve spolupráci s FinTech společnostmi a datové analýzy.