Vývoj ekonomiky zůstává nadále příznivý a data od posledního měnového jednání ČNB se vyvíjela zhruba v souladu s prognózou ČNB. Růst HDP ve třetím čtvrtletí dosáhl dle očekávání 5 % a struktura růstu byla jen nepatrně odlišná (v protiinflačním směru) od prognózy centrální banky. Mírně pomaleji rostla spotřeba domácností a vlády, zatímco naopak rychleji rostly investice.

V protiinflačním směru také působil mírně růst mezd ve 3. čtvrtletí, který dosáhl 6,8 % a zaostal tak mírně za očekáváním centrální banky ve výši 7,5 %, dynamika mezd byla oproti očekávání ČNB slabší jak u netržních, tak i tržních odvětví. Obecně však vzhledem k vývoji na trhu práce panuje přesvědčení, že dynamika mezd bude dále sílit a v příštím roce ještě oproti tomu letošnímu zrychlí.

Inflace v posledních dvou měsících byla v souladu s odhady ČNB. Zpomalení inflace v listopadu na 2,6 % tak nebylo překvapení a souviselo do velké míry s vyšší srovnávací základnou z minulého roku, kdy začaly citelněji růst ceny potravin. Dle vyjádření centrální banky sice rostla mírně pomaleji jádrová inflace, rozdíl byl však pouze nepatrný. Ačkoli se v příštích měsících bude dále zesilovat efekt vyšší srovnávací základny a inflace tak dále mírně klesne, zůstane stále bezpečně nad  2% cílem centrální banky.

V proinflačním směru se naopak vyvíjel trh práce, když míra nezaměstnanosti dále poklesla, a to i v listopadu, kdy již tradičně z titulu ukončování sezónních prací stoupá. Zatímco centrální banka čekala průměrnou míru nezaměstnanosti (dle MPSV) za 4. čtvrtletí ve výši 3,8 %, realita bude i po růstu nezaměstnanosti v prosinci nižší, patrně na 3,6 %. Trh práce v tomto ohledu tak dále překvapil v proinflačním směru a podporuje očekávání dalšího růstu mezd.

Co z toho plyne: Vzhledem k příznivému vývoji ekonomiky tak bude Česká národní banka pokračovat ve zpřísňování své měnové politiky. Další růst sazeb se blíží a s téměř jistotou nastane v horizontu příštích dvou měsíců, tj. v prosinci nebo zkraje února. Preference bankovní rady pro konkrétní načasování však nejsou zřejmé. Ve prospěch února hraje fakt, že ČNB bude mít novou prognózu, s čímž se váže i rozsáhlejší komunikace vůči veřejnosti. Zvyšování sazeb ke konci prosince zároveň naráží na efekt konce roku a nižší objem transakcí na trhu a centrální banky se mu tak spíše vyhýbají. Zastánci prosincového zvýšení sazeb pak budou argumentovat tím, že k růstu sazeb v únoru dojde tak či tak, a není proto zapotřebí s rozhodnutím otálet, ani čekat na nová data. Přitom například vliv listopadového zvýšení sazeb na český úvěrový trh zatím není z oficiálních statistik ČNB k dispozici.

Vzhledem k tomu, že a) únorový termín je pro růst sazeb obecně vhodnější, b) poslední data neukázala na akutní potřebu růstu sazeb, c) měsíční rozdíl je z pohledu ekonomiky zanedbatelný, kloníme se nepatrně více k únorovému termínu zvýšení sazeb. Na druhou stranu nám vyjádření guvernéra Rusnoka, že šance zvýšení sazeb v prosinci je 50 %, připadá poměrně jestřábí. To naznačuje, že se bankovní rada mohla již na listopadovém jednání seriózně bavit o 50bodovém růstu sazeb, nakonec se však přiklonila k pozvolnému zvyšování s možností dalšího růstu již v prosinci. Z toho titulu tak nelze prosincový růst sazeb vyloučit. Z pohledu tuzemské ekonomiky je však měsíční rozdíl v načasování téměř zanedbatelný. Důležité je, že sazby v blízkém horizontu příštích dvou měsíců opět vzrostou a postupné zvyšování bude pokračovat i v příštím roce.