Trh s úrokovými futures nám totiž říká, že implikovaná pravděpodobnost snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů na zářijovém zasedání Fedu činí 94 %. Takto agresivní sázky na snižování sazeb přitom byly podpořeny i rétorikou Fedu, když jeho dva hlavní představitelé (Powell a Clarida) uvedli, že měnová politika bude náležitě upravena, pokud se obchodní války podepíšou negativně na americké ekonomice.

Je tedy takto holubičí scénář pro americkou měnovou politiku realistický? Vždyť Fed ještě před několika měsíci úrokové sazby zvyšoval a až do září má dobíhat druhá linie měnové restrikce - prodej dluhopisů z bilance centrální alias kvantitativní utahování.

Viděno čistě z aktuálního makroekonomické pohledu k redukci úrokových sazeb není v USA samozřejmě žádný důvod. Americký trh práce zůstává napjatý, což konec konců zřejmě v pátek potvrdí i čerstvé statistiky, jež ukáží, že míra nezaměstnanosti se pohybuje v blízkosti padesátiletých minim. Míra inflace přitom osciluje v blízkosti dvouprocentního cíle.

Vpřed hledící centrální banka se ovšem nemůže spoléhat jen na aktuální příchozí data, ale musí vyhodnocovat všechny události, jež by mohly spolu-determinovat makroekonomický výhled. A zde se pochopitelně stalo silně iritující záležitostí nečekané znovuotevření druhé fronty obchodních válek na ose USA-Mexiko. Globální trhy vylekané faktem, že v obchodní válce mezi USA a Čínou se již konflikt dostal na úroveň konkrétních globálních firem (viz nejen kauza čínského Huawei, ale i amerického Fedexu), tak po Trumpově tweetu, že na řadě s cly je tentokrát v důsledku imigrace Mexiko, totiž drasticky přehodnotily výhled na globální a potažmo americkou ekonomiku. To způsobilo nejen výprodej akcií a komodit, ale především inverzi americké výnosové křivky a dramatický pokles tržních inflačních očekávání.

Když k tomu všemu připočteme zhoršení podnikatelských nálada (ISM a PMI) nelze se pak divit, že centrální bankéři, kteří ještě před dvěma měsíci do makroekonomického výhledu malovali další zvyšování úrokových sazeb jihnou a otevřeně mluví o něčem přesně opačném.

Trh má tedy nyní zdánlivě jasno: nejpozději v září Fed začne snižovat úrokové sazby a celkově je sníží v následujícím roce o cca 100 bazických bodů. V podstatě tak počítá s dokonalou bouří, která (zřejmě v důsledku obchodní války) rozmetá pozitivní vývoj globální ekonomiky. Ale co když již na nadcházejícím zasedáním zemí G20 uvidíme v televizi prezidentské stisky rukou a uslyšíme, že obchodní dohoda je možná, resp. Mexiko vyšle signál, že na problému nelegální migrace do USA je ochotno spolupracovat? Pak se sázka na konec světa, který je dnes započítán v cenách řady tržních aktiv, může jevit jako zcela absurdní.