Optimismus trhů může být ovšem podle mnoha měřítek přehnaný. Například podíváme-li se na americký trh. Investoři velice optimisticky počítají s růstem zisků skoro o 10 %, a to ve chvíli kdy většina analytiků včetně nás nepočítá s tím, že by americká ekonomika letos jako celek měla růst rychleji než o 2 %.
I takto vysoká očekávání zisků ovšem nedokáží úplně ospravedlnit současné ceny amerických akcií - index S&P 500 si připsal v loňském roce necelých 29 %, což je nejvíce od roku 2013. A díky tomu se ceny amerických akcií obchodují poblíž devatenácti násobku očekávaných zisků - vysoko nad dlouhodobým průměrem.
Samozřejmě mohou být i dražší, ale každý vnější šok narušující optimistická očekávání je v tuto chvíli daleko nebezpečnější. A k těm rostoucí napětí mezi Íránem a USA rozhodně patří. I když Donald Trump nejprve mluvil o tom, že má zájem mírnit napětí, nemusí to být už vůbec jednoduché. O víkendu íránská vláda řekla, že se necítí být vázána jadernými dohodami, Donald Trump pohrozil novými útoky a irácký parlament se vyslovil pro stažení amerických jednotek ze země. V takovém prostředí by měly být globální akciové trhy a širší spektrum rizikových aktiv včetně koruny logicky nervózní.
Uvidíme, jak velkou pozornost pak budou investoři věnovat několika zajímavým makro-číslům. My na prvním místě budeme sledovat listopadový výsledek německého průmyslu a hledat v něm jakékoliv náznaky stabilizace (měkké indikátory už je vykazují). Naopak v případě českého průmyslu čekáme, že se zpožděním konečně výrazněji pocítí déle než rok trvající německou průmyslovou recesi. A na druhé straně Atlantiku budeme zvědaví, zda se potvrdí i v prosinci pokračující dobrý výkon amerického trhu práce (tříměsíční průměr payrolls se pohybuje nad 200 tisíci).