ČNB uvedené ztráty interpretuje jako pouze účetní ztráty, které nejsou z pohledu centrální banky podstatné. Tato interpretace je však velmi jednostranná a ne zcela správná. Dle platné legislativy totiž centrální banka své zisky odvádí do státního rozpočtu, což je běžná praxe v řadě zahraničních zemí a příspěvky centrálních bank mohou tvořit poměrně významné částky v řádech desetin procent HDP. ČNB tak sice může dlouhodobě fungovat i se ztrátami a negativním vlastním kapitálem, ale o co déle bude muset splácet tyto ztráty ze svých budoucích zisků, o to déle nebude moci tyto zisky odvádět do státního rozpočtu. Ztráty centrální banky tak nejsou jen „imaginární“ a zcela jistě nejsou rozpočtově neutrální, jak ČNB často tvrdí.

Problém vysokých ztrát ČNB z titulu intervencí by bylo možné částečně vyřešit aktivnější správou devizových rezerv. Obyčejně jsou totiž devizové rezervy centrálních bank investovány do výrazně bezrizikových a likvidních aktiv, které však přináší velmi malé výnosy. ČNB tak dnes oznámila, že větší část devizových rezerv (55 %,tj  65 mld. EUR) se bude snažit investovat s větším důrazem na výnos.

Obecně je tento postup správný, jelikož investování devizových rezerv s nízkým výnosem bude pro českou ekonomiku přinášet výrazné náklady ušlé příležitosti. Zejména proto, že takový objem rezerv nebude centrální banka nikdy akutně potřebovat a není nutné je tak udržovat v rychle dostupných, ale málo výnosných aktivech, a platit tak toto „pojištění“.

Je však otázkou, zda změna investiční strategie představená ČNB bude dostatečně agresivní. Už jen záměr ponechat v málo výnosných aktivech téměř 57 mld. EUR se nezdá dostatečně ambiciózní. Před zahájením intervencí měla ČNB devizové rezervy ve výši 35 mld. EUR a zcela jistě nebyla jejich velikost nedostatečná. Je tak otázkou, zda by ČNB neměla agresivněji investovat ještě větší část rezerv, aby rychleji dosáhla zisků, které může využít státní rozpočet. Podstatné také je, zda ČNB nebude zbytečně konzervativní i ve svých investicích v nové investiční části portfolia. Pokud ano, bude ČNB (a zprostředkovaně i ČR prostřednictvím státního rozpočtu) přicházet na ziscích o vyšší desítky až stovky mld. Kč ročně. Dnes zveřejněné informace ze strany ČNB však na tyto otázky prozatím odpovědi nepřináší.