A právě vztahem mezi fintechy a Mastercard se v rámci úvodní řeči zabýval generální ředitel Mastercard pro Česko a Slovensko Michal Čarný. „Když mluvím o fintech společnostech, mám na mysli jak lokální firmy, které působí buďto u nás, či mezinárodně, tak i zahraniční společnosti, které chtějí expandovat na náš trh. Mastercard se všem těmto firmám snaží být partnerem. Chce pro ně vytvářet ekosystém, jenž umožní růst jak jim, tak i ekonomikám, v nichž působí. A v neposlední řadě rovněž nám, protože i díky fintechům se naše myšlení mění. Nejsme už jen zprostředkovatel plastových karet. Jsme technologická společnost,“ řekl hned v úvodu Michal Čarný s tím, že mezi základní oblasti, v nichž fintechům Mastercard pomáhá patří:

• Pomoc v rámci rané fáze vývoje, k čemuž slouží Fintech hub, který Mastercard založila před několika lety na Slovensku a následně také v Česku.
• Jelikož Mastercard pracuje globálně, dokáže fintechům v rámci mezinárodního prostředí také pomoct škálovat. K tomu slouží například program Mastercard Start Path.
• V neposlední řadě je role Mastercard v propojování jednotlivých oblastí (tzv. Connecting the Dots) od poskytovatele technologií přes velké banky, s nimiž má Mastercard dobré vztahy a které hledají nové a inovativní nápady, až po fintech společnosti. 

Po Michalu Čarném se ujal slova Andreas Spengel, viceprezident Mastercard pro mezinárodní trhy, který se ve firmě aktivně fintechům věnuje. Ve své řeči zdůraznil zejména význam kvalitních lidí a nutnost být ochoten vzít na sebe dané riziko, které k inovaci patří. „Inovování je o riziku, bez něj to zkrátka nejde. Zároveň je třeba si uvědomit, že lidé jsou páteří každé inovace. V Mastercard se šikovné jedince a zajímavé inovace snažíme vyhledávat. To koneckonců potvrzují i čísla, kdy jsme například v rámci programu Start Path investovali již 3 miliardy eur do fintechu,“ uvedl s tím, že jednou z hlavních výhod interakcí mezi Mastercard a fintechy je fakt, že se mohou navzájem od sebe učit.

V řeči čísel Jak už bylo řečeno na začátku, fintechy to u nás mají složitější než fintechy na západě. To koneckonců v rámci jednoho z panelů potvrdil i Michal Šmída, zakladatel Twista, jenž uvedl, že kdyby zakládal startup dnes, rozhodně začne na jiném trhu než v České republice.

Avšak při pohledu na čísla, která prezentovala Zuzana Picková, CEO Czech Private Equity & Venture Capital Association, můžeme pozorovat, že objem finančních prostředků, které investoři vložili do venture kapitálových fondů v našem regionu roste a dosáhl již 832 milionů eur v roce 2021. V České republice pak v loňském roce nateklo do startupů cca 1,5 mld. EUR. Ačkoliv se čísla mohou zdát velká, ve srovnání se světem se jedná o zlomek. „Do startupů v CEE regionu celkově míří přibližně jen tři procenta evropských venture kapitálových investic. To je opravdu bohužel minimální číslo,“ uvedla Zuzana Picková. Konkrétně v České republice se fondy financovalo přibližně 200 milionů eur. Ačkoliv se čísla mohou zdát velká, ve srovnání se světem se jedná o zlomek. Zuzana Picková uvedla, že do startupů v CEE regionu celkově míří přibližně tři procenta světových investic v této oblasti.

Zmíněná situace se následně ještě zhoršila, jak upozornila Andrea Lauren, hlavní partner v Rockaway Capital. „Je pravda, že v poslední době vidíme, že se investoři tak trochu snaží vyhýbat riskantním regionům ležícím poblíž Ukrajiny, přičemž mnozí z nich Českou republiku tak stále vnímají z dob, kdy ještě byla Československo. To však není jediný problém. Celkově můžeme na globálních trzích pozorovat ochlazení, jenž má vliv i na sentiment investorů – zejména, co se týče rizikovějších regionů.“

Venture kapitál jen pro nejlepší

Přestože někteří mluví o nedostatku financí a příležitostí, rozhodně ne každý s tím souhlasí. Například Ondřej Bartoš z Credo Ventures upozornil na fakt, že to, na co jsme byli zvyklí v roce 2020 a 2021, kdy byl zafinancovaný téměř každý startup, nebylo zdravé prostředí. Naopak. „Upřímně si myslím, že je ve světě velmi moc peněz a zbytečné množství startupů. Proto není problém získat peníze, ale spíše přesvědčit investory. A pokud se to někomu nepovede, pak bych nehledal problémy v prostředí jako takovém, ale právě v startupech. Je třeba si totiž uvědomit, že venture kapitál je skutečně jen pro ty nejlepší.“

V rámci panelových diskusí se pak více řečníků shodlo na tom, že mnohdy bezmyšlenkovitě investovaný kapitál v posledních letech nevytvářel zdravé prostředí a současná krize i snížení valuací přispěly k tomu, že se vzduch, jak se říká, pročistil.

Podobně jako je tomu s kapitálem, je tomu i s regulací. Zatímco z mnohých stran můžeme pozorovat výtky směřující k regulátorovi, že stejné podmínky pro malé fintechy a velké hráče jsou nespravedlnost, od zakladatelů a investorů, již v diskusích vystoupili, jsme mohli slyšet jiná slova. „Já osobně nemám rád, když někdo tvrdí, že kvůli regulaci nemohl realizovat svůj projekt. To je nesmysl. Regulace tady prostě je a nastavuje pravidla, podle kterých musíme všichni hrát. Není to překážka, ale nutnost, jinak by našim službám nikdo nevěřil,“ upozornil Michal Šmída.

A bylo toho mnohem víc!

Nejen otázky vztahu mezi fintechy a Mastercard, financování, či regulace se řešily v rámci Fintech Engage, které se zúčastnili lídři tuzemské fintechové scény. Podrobně byla rozebrána i spousta dalších témat. A nešlo pouze o témata, ale především o networking. Návštěvníci měli opravdu hodně prostoru k navazování nových kontaktů, popřípadě i nových partnerství. Třešničkou na dortu v rámci celé konference pak byla soutěž v pitchingu mezi sedmi startupy: Resistant.AI, PalmApp, Blockmate, Corrency, Invest- Bay, DLTT Software a 4Trans. Vítězem se nakonec na základě hlasování jak publika, tak i poroty stala firma Resistance.AI.