Při pohledu na kartový trh v Česku a na Slovensku můžeme pozorovat jasný trend, jenž nám říká, že je zde stále obrovský prostor pro růst. Například zatímco vloni přesáhl objem transakcí u obchodníků hranici 1 bilionu korun, ještě v roce 2018 se jednalo o 626 miliard korun, což odpovídá meziročnímu růstu 10,9 %. Co se počtu transakcí týče, dosáhl
1,8 miliardy, tedy o téměř 0,8 miliardy více než v roce 2018, kdy to bylo 1,02 miliardy, což odpovídá meziročnímu růstu cca 12 %. „Bezhotovostní platby rostou na českém trhu v posledních letech neustále a je jedno, zda vývoj sledujeme podle objemu transakcí, frekvence plateb nebo počtu platebních terminálů. Také platíme bez problémů kartou čím dál drobnější nákupy. Pro sedm lidí z deseti je vhodná částka pro placení kartou už
50 korun, tedy hodnota jednoho nápoje v restauraci,“ píše Damian Zielinski, generální ředitel Mastercard pro ČR a Slovensko v naší ročence Top finance s tím, že prostor pro další růst bezhotovostního placení vidí Mastercard v segmentu menších a mikro firem, obcí a profesí, jako jsou lékaři, zubaři nebo veterináři. Podpora v tomto směru běží ve dvou projektech – například Česko platí kartou či Strive Czechia.

Ani na Slovensku však nejsou pozadu. Naopak, objem transakcí tam jen meziročně stoupl o více než 23 % na 40 miliard euro a počet transakcí se vyšplhal na téměř 900 milionů. Při pohledu do historie (rok 2019) zjistíme, že objem a počet transakcí rostly v průměru meziročně o 9 %. „Bezhotovostní placení na slovenském trhu vládne a projevuje se to i v každodenním chování nás všech. Z našeho posledního průzkumu vyplývá, že podíl bezhotovostních transakcí na všechny platby na Slovensku činí již 56 %, před pěti lety to bylo pouhých 44 %. Dvě třetiny obyvatel se shodují, že počty obchodníků, u nichž je možné hradit nákupy platební kartou, neustále rostou,“ dodala Katarína Kakalíková, Director Government Engagement v Mastercard v rámci slovenské ročenky Top finance.

Počet akceptačních míst roste

Jak už naznačila Katka Kakalíková, míst, kde můžeme zaplatit kartou, skutečně každoročně rapidně přibývá. V Česku se mezi lety 2018 a 2022 počet zvýšil o více než 100 tisíc na 307 193 akceptačních míst. Na Slovensku pak stoupl počet akceptačních míst od roku 2019 pouze o něco více než 13 tisíc na 71 078. Jak uvádí Katka Kakalíková, slovenský trh má v porovnání s českým v tomto směru stále jisté rezervy. „Ve srovnání s okolními evropskými zeměmi, jako jsou Česko a Polsko, je na Slovensku ještě prostor pro zvýšení počtu obchodníků, kteří akceptují platební karty,“ uvedla s tím, že pokud teď lidé vyrazí ven, mají u sebe častěji mobil než peněženku a platební kartu. „Na peněženku s hotovostí sice nezapomíná 60 % lidí, ale vnímají ji zejména jako pojistku pro případ, že nebudou moci platit kartou. Není tedy divu, že stále silnějším trendem na Slovensku je placení mobilem a dalšími přenositelnými zařízeními, jako jsou například hodinky nebo náramky. Zatímco před čtyřmi lety zaplatilo mobilem 21 % respondentů, dnes je to už
37 %. A podíl dále poroste, protože smartphone vlastní přibližně devět z deseti Slováků.“

Podobný trend je koneckonců také v České republice. „Za nejvýraznější trend posledních let pak můžeme označit placení nositelnými zařízeními, tedy zejména mobilem a hodinkami. Ještě před pandemií využívalo tyto mobilní platby jen 22 % lidí, nyní už to je bezmála 40 %. Tempo je ohromující. Jen vloni počet těchto tzv. tokenizovaných transakcí meziročně vzrostl o 80 %,“ uvedla Katka Kakalíková.

Průměrná útrata klesá

Spolu s tím, jak roste počet a objem transakcí, můžeme pozorovat, že jak v Česku, tak i na Slovensku dlouhodobě klesá průměrná placená částka kartou. Jinak řečeno, kartou platíme stále drobnější a drobnější věci. V České republice se potom průměrná částka u obchodníků online pohybuje kolem 860 korun a v kamenných prodejnách na úrovni
582 korun. Na Slovensku se potom průměrná placená částka kartou obecně pohybuje na úrovni 45 eur.

Bankomatů nepřibývá

Další z trendů, který můžeme pozorovat jak v Česku, tak i na Slovensku, je fakt, že počet bankomatů tak nějak v posledních letech stagnuje a nemění se. To koneckonců dokazují rovněž čísla, kdy v roce 2019 bylo v České republice 5 644 bankomatů a vloni 5 555. Na Slovensku pak v roce 2019 bylo 2 778 bankomatů a vloni 2 773. Což jde ruku v ruce s trendem, kdy se banky snaží spíše sdílet bankomaty, tak jako v České republice, a uvědomují si, že síť bankomatů není něco, co jim přináší konkurenční výhodu.

Co je však na druhou stranu zajímavé, je, že ačkoliv bankomatů nepřibývá, stoupá průměrná hodnota výběru. Totiž objem výběrů z bankomatů pravidelně roste a v České republice vloni dosáhl hodnoty 836 miliard. Stejně tak stoupá i počet výběrů, ovšem pomalejším tempem. Ve výsledku, zatímco v roce 2018 byla průměrná výše výběru
4 226 korun, v loňském roce se jednalo o 33 % více, 5 644 korun. Při pohledu na slovenský trh je potom situace obdobná. V roce 2019 byla průměrná výše výběru 165 eur a v roce 2022 už 252 eur (nárůst o 52 %).

Závěrem

Jak je vidět, kartový trh v Česku i na Slovensku zažívá zlaté časy. A není se čemu divit, jelikož platba kartou je rychlá, pohodlná a bezpečná. Zároveň výhodou Česka a Slovenska je fakt, že jelikož je naše infrastruktura relativně mladá, velká část terminálů je bezkontaktních, což ještě dále podporuje rozvoj jak plateb mobilem, tak i jinými wearables. A ačkoliv nenasvědčuje nic tomu, že by hotovost měla zcela v dohledné době vymizet, už teď je evidentní, že v budoucnosti bude drtivá část plateb bezhotovostních, což tomuto segmentu otevírá prostor pro další růst.