Předností karet je i to, že při platbách za zboží a služby v zahraničí šetří klientům peníze. „Při platbách kartou v zahraničí je totiž využíván pro klienty výhodnější směnný kurz. Zatímco při výměně hotovosti ve směnárnách je používán kurz valutový, při použití karty je využit pro cestovatele výhodnější devizový kurz,“ uvádí Martin Dolejš, ředitel rozvoje prodeje společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.

V rámci těchto plateb je pak důležité dát si pozor na tzv. dynamickou konverzi. Ta na první pohled, jak se uvádí na webu Monety, nabízí poměrně výhodnou službu, která by způsob transakcí v zahraničí měla usnadnit, jelikož umožňuje zvolit si přímo na terminálu měnu zaúčtování. „V praxi to vypadá tak, že kupříkladu na čerpací stanici v Německu či Chorvatsku obchodník nabídne, že transakci můžete provést v českých korunách. Namísto přepočítávání měny sice ihned uvidíte, kolik peněz se z účtu odečte, nicméně už nevidíte samotný kurz. Ten si totiž určuje sám provozovatel terminálu a může být tak velmi vysoký.“

Bezhotovostní platby jsou zároveň v zahraničí bezpečnější, a to i díky používání mobilů a dalších typů nositelných zařízení, u kterých je při autorizaci platby nutné biometrické ověření (otisk prstu, sken tváře). To přispívá k ještě vyšší úrovni zabezpečení a ochraně před zneužitím platebního zařízení. Zatímco fyzickou platební kartou je možné bezkontaktně platit bez zadávání PIN kódu do 500 korun, při platbě mobilem nebo hodinkami je nutné biometrické ověření u každé částky, tedy třeba i u desetikorunové položky.

Data vykazují rostoucí trend

Data z bank působících v ČR, která sbírá Sdružení pro bankovní karty (SBK), hovoří přesvědčivě. Podle nich Češi ve stále větší míře upřednostňují bezhotovostní placení v tuzemsku i při pobytu v zahraničí. Plynulý růst počtu transakcí narušil příchod pandemie covid-19 na jaře 2020 a s ní spojená omezení pro cestování. Viz tabulka 1.

Počet platebních transakcí mobily nebo jinými nositelnými elektronickými prostředky (tzv. tokeny) v zahraničí podle SBK loni činil 59,1 milionu a předloni 28,1 milionu. Předtím tuto oblast statistika SBK nezahrnovala.

Karta v mobilu nemusí vždy stačit

Jak Česko, tak i Slovensko jsou země, v nichž je již skoro standardem platit bezkontaktní kartou. V zahraničí to ale vždy platit nemusí, i když je pravda, že se počet bezkontaktních terminálů v zahraničí neustále zvyšuje – v EU zhruba tempem 10 procent ročně. V řadě zemí mají rozhodující podíl na trhu, například ve Skandinávii nebo Pobaltí, což potvrzuje také Tereza Kaisershotová, tisková mluvčí Raiffeisenbank. „Je pravda, že ne všude v zahraničí je možné zatím platit bezkontaktně mobilem nebo hodinkami, ale i podíl těchto transakcí oproti klasickým kontaktním roste. I proto doporučujeme klientům mít u sebe plastovou kartu,“ uvedla.

Na druhou stranu je zajímavostí, že Česko je, co se týče počtu platebních terminálů, na počet obyvatel za průměrem Evropské unie. „V Česku funguje zhruba 29 terminálů na 1 000 obyvatel a průměr EU je přibližně 38 terminálů na 1 000 obyvatel. Stále tedy je, kam se posouvat,“ upřesňuje Martin Dolejš.

Může se hodit i kreditka

Jak upozorňuje Martin Dolejš, v některých zemích obchodníci a poskytovatelé služeb, typicky půjčovny aut, vyžadují kreditní karty oproti debetním. „Doporučení zní, aby lidé na cestách nebo dovolených měli jak debetní, tak i kreditní kartu, aby mohli co nejvíce využívat předností a bezpečí bezhotovostního placení. S debetkou lze platit a vybírat v případě potřeby z bankomatů, kreditka se zase hodí u zmíněných půjčoven nebo při nedostatku hotovosti na účtu. Před cestou doporučujeme zkontrolovat si podmínky u své banky, protože některé české banky umožňují svým klientům za určitých podmínek zdarma i výběry z bankomatů v zahraničí. Platební karty Mastercard navíc obvykle obsahují cestovní a úrazové pojištění či další zajímavá doplňková pojištění v různém rozsahu. Pokud se vrátíme k datům Sdružení pro bankovní karty, loni počet transakcí klientů českých bank kreditkami v zahraničí narostl meziročně o takřka 28 procent na 17,7 milionu,“ dodává Martin Dolejš.

To potvrzuje také tiskový mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek. „Do zahraničí doporučujeme oba typy karet, protože se hodí na odlišné typy transakcí. Debetní karta je vhodná pro výběry hotovosti z bankomatů či pro platby u obchodníků. Naopak kreditní karta je platební karta, která při placení využívá peněz půjčených od banky. Peníze tak můžete čerpat, i když zrovna nemáte vlastní úspory. Debetní kartu dostanete automaticky k běžnému účtu, o kreditní kartu je třeba požádat a projít schvalovacím procesem. Kreditku využijete především tam, kde obchodník vyžaduje garanci či zálohu, jako například u hotelů nebo v půjčovnách aut.“

Jak uvádí Jakub Heřmánek, tiskový mluvčí Fio banky, záleží na zemi, kam se klient chystá a jaké služby bude využívat. „Klientům doporučujeme, aby si předem a dostatečně dopředu zjistili, zda právě třeba hotel nebo jiná služba nevyžaduje platbu kreditní kartou. Pro běžné placení v obchodech nebo restauracích však dle zkušeností našich klientů kreditní karta vyžadována v zahraničí není a postačí standardní debetní karta.“

Banky data potvrzují

Nejen Sdružení pro bankovní karty, ale také samotné banky potvrzují, že Češi vytahují kartu v zahraničí stále častěji. „Je patrné, že minimálně oproti loňskému roku je nárůst jak počtu, tak i objemu těchto plateb značný. U plateb kartou v zahraničí obecně jsme srovnávali začátek letní dovolenkové sezony, konkrétně období od poloviny června do poloviny července. V objemu transakcí se v tomto ohledu jedná o meziroční nárůst o 16 procent, co do počtu transakcí pak mluvíme o nárůstu o 18 procent. Pokud jde o počet a objem plateb kartou od Air Bank, pak u obchodníků jen v sousedních zemích (Slovensko, Německo, Rakousko, Polsko) se za prvních sedm měsíců letošního roku počet těchto transakcí meziročně zvýšil dokonce o 29 procent, objem peněz v těchto transakcích potom o 27 procent oproti stejnému období loňského roku,“ upřesnila Jana Pokorná, tisková mluvčí Air Bank.

Podle ČSOB je pak specifickou lokalitou letos Polsko, kam začala spousta Čechů jezdit na nákupy. „Zájem o přeshraniční nákupy se každoročně zvyšuje. Zejména pak objemy transakcí v sousedních zemích v supermarketech a obchodech s potravinami rostou. Největší tempo růstu lze vidět v Polsku, kde je objem karetních transakcí více než dvojnásobný v porovnání s objemem za stejné období minulého roku (leden–červenec),“ dodal tiskový mluvčí ČSOB Patrik Madle. Podobně to pak vidí třeba ve Fio bance.

Zajímavostí v tomto směru je i pohled na objemy z roku 2018, který nabízí Komerční banka. „Vidíme významný růst v počtech i objemech transakcí na zahraničních terminálech. Srovnávat meziročně by s ohledem na pandemii a další externí vlivy mohlo být zavádějící. Když ale srovnáme letošní transakce se situací před pěti lety (rok 2018), je patrné, že se počty transakcí kartou v zahraničí ztrojnásobily a objemy zdvojnásobily,“ upřesnil Michal Teubner, tiskový mluvčí Komerční banky.

Mohl by se hodit účet v cizí měně

Jak uvedl Petr Plocek, zejména pro klienty, kteří cestují po zemích, v nichž se dá platit eurem, se vyplatí mít eurový účet. „Klientům doporučujeme mít eurový účet právě pro tyto případy, protože není potřeba peníze měnit.“ Podobně to vidí i v Komerční bance, kde právě pro jednoduchost nabízejí klientům multiměnový účet. Jejich běžné účty OPEN a TOP kombinují jak korunový účet, tak účet eurový. „Klienti, kteří mají eurový účet, to dělají. Otázkou není, zdali použít euro, ale jak snadno (bez nutnosti zakládat další účty) a zdarma (bez poplatků či konverzní přirážky) euro získat. A právě proto je v mobilní aplikaci KB+ pro klienty multiměnový účet, který automaticky, když vám přijde na účet platba v cizí měně, připíše prostředky v této měně a obráceně. Při platbě se pak automaticky volí stejná měna (případně při jejím nedostatku se za standardních podmínek konvertuje z české koruny) ,“ dodává Michal Teubner.

Valuty klienti mění stále

Na první pohled by se mohlo zdát, že s rozvojem karet již nebude zájem o směnu valut. Opak je však pravdou. „Ačkoliv objem výběrů ze zahraničních bankomatů kartami KB je co do objemu více než dvojnásobný ve srovnání se směnou valut v KB, ta spíše roste – což může být způsobeno jak tím, že KB poskytuje směnárenské služby bez poplatků, tak rozhodnutím některých českých bank v souvislosti s nedávnou změnou legislativy přestat tuto službu poskytovat (směnárenské služby KB mohou využívat ve větší míře i klienti jiných bank). Obecně vidíme zejména trend ve zvyšování podílu plateb kartou (před pěti lety na jednu korunu vybranou ze zahraničního ATM připadalo 3,5 korun utracených přes kartu, letos je to již téměř 8 korun),“ uzavírá Michal Teubner.