Přejít k hlavnímu obsahu
Týdenní výhled (7. června - 11. června)
Patria Finance přináší výhled na následující týden.

O pozornost investorů si tento týden řekne jedno z klíčových současných témat - inflace a reakce centrálních bank. Vyjde inflace v Číně, která sice nebývá pro trhy zásadní, ale citlivost podle nás poroste. Zvlášť výrobní inflace je významná, neboť naznačí, jaké cenové tlaky Čína vyváží na Západ, protože jde o klíčového producenta spotřebního zboží. Daleko více se však bude sledovat inflace v USA. Znovu půjde o období, kdy čísla táhne vzhůru bazický efekt, jenže už minulý, dubnový report ukázal, že nejde o jediný faktor. Případné další překvapení směrem nahoru je rizikem pro akcie i dluhopisy celkově. Zvláště by mohlo být nepříjemné pro technologický sektor, pro který navíc představuje problém i nová dohoda o minimálním zdanění.

S vyššími inflačními čísly se investoři podle nás už do značné míry smířili, navíc postoj Fedu zůstává v jádru pevný a reakce na "přechodně zvýšenou" inflaci se bezprostředně nechystá. Naproti tomu ale pochybnosti jednoznačně zůstávají. Přispívají k nim samotní bankéři, od nichž už několikrát zaznělo, že by se mělo začít uvažovat o budoucí změně politiky. Navíc bývalá šéfka Fedu a současná ministryně financí Yellenová naposledy uvedla, že vyšší úrokové sazby by byly pozitivní jev. Zmínila to v souvislosti s možným cenovým tlakem plynoucím z fiskální stimulace a také s desetiletým úsilím, kdy naopak byly sazby i inflace velmi nízko. Navíc poslední data z trhu práce byla opět slabá a mohla mezi investory narušit přesvědčení, že je ekonomika na vyšší sazby připravena.

Předzvěstí velkých nadcházejících změn bylo sobotní jednání zastupitelů států G7, na kterém se dohodly na výši minimální globální daňové sazby. Tu stanovily na 15 % a zjednodušeně by měla fungovat tak, že pokud například Apple daní své zisky v Irsku nižší než 15% sazbou, tak americký regulátor mu může domácí daně o vzniklý rozdíl navýšit. To je druhý pilíř dohody. Tím prvním je možnost zdanit aspoň 20 % zisků tam, kde v skutečnosti vznikly a ne tam, kde je nadnárodní společnost deklarovala.

Ke globální implementaci je nicméně pořád daleko. Současná rámcová dohoda je pouhým nástřelem, zbývá ještě dořešit spoustu detailů. Setkání zemí G20, které proběhne příští měsíc v Benátkách, navíc ukáže, jakou má tato dohoda podporu mezi menšími zeměmi. V obou skupinách jsou mimochodem zastoupeny všechny státy EU přes samotnou instituci Evropské unie.

Pokud globální minimální daň uspěje i u G20, dodá to silnou podporu vyjednáváním, která už nějakou dobu vede organizace OECD. Ta se snaží zkoordinovat postup 140 zemí na komplexní globální daňové dohodě. V době státních rozpočtů rozstřílených koronavirovou pandemií se dá očekávat, že progres ve vyjednáváních bude rychlejší.

Součástí dohody G7 je i prohlášení, že její členové nebudou do budoucna zavádět vlastní jednostrannou „digitální daň“ zaměřenou na technologické společnosti. V případě, že takovouto daň země již nastavenou má (nyní například Francie), přistoupí k jejímu zrušení. Právě francouzská daň na tržby amerických technologických gigantů stála za velkou rozepří s americkou administrativou za Trumpovi vlády. Je tedy vidět, že spolu se změnou garnitury se vztahy západního světa normalizují a prim hraje opět diplomacie.

Datum vytvoření: 07/06/2021
Patria Finance

VSFS

komentáře
Hlasy pro brzký růst sazeb v ČR sílí Na to, který proud tentokrát zvítězí, si budeme muset ještě týden počkat, nicmén... Petr Dufek Makroekonom
Profile picture for user Petr Dufek
Velké trable slabého zlotého Tak předně je třeba říct, že na počátku depreciace zlotého byl rádoby dobře míně... Jan Čermák Analytik a ekonom ČSOB
Profile picture for user Jan Čermák
Proč si české HDP vedlo lépe než během první vlny pandemie? Za prvé, svoji roli může hrát to, že některé oblasti ekonomiky se jednoduše nedo... Jan Bureš Hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
nepřehlédněte