Přejít k hlavnímu obsahu
Keith Phillips: Bankovnictví potřebuje interakce
Při příležitosti výroční konference Cool banking, kterou pořádala v Praze Česká bankovní asociace v první polovině října, jsme měli možnost položit hlavnímu hostu výkonnému řediteli britské bankovní asociace Keithu Phillipsovi několik otázek.

Přesto že odborníci z bankovnictví a technologických firem se soustředili na tři témata: nejnovější technologické trendy a schopnost inovace, a jak ovlivní tradiční model komerčního bankovnictví a přístup bank ke klientům, a konečně jak se k takovým změnám postaví regulatorní a dohledové orgány, využili jsme prostoru k dotazům směřujícím především na novinky v BBA.

Když se podíváte na témata dnešní konference, řekl byste, že jsou stejně aktuální i pro bankovnictví ve vaší zemi?

Samozřejmě. Dnes jsem získal řadu nápadů pokud jde o typ přednášejících, které bychom měli pozvat na naši konferenci. Ve čtvrtek budeme mít naši výroční konferenci a jedním z témat bude dopad digitálního bankovnictví. Budeme tam mít ředitele oddělení pro digitální bankovnictví z několika velkých bank. Později v tomto roce budeme mít také samostatnou konferenci věnovanou digitálnímu bankovnictví. Skoro jistě pozvu některé účastníky mého dnešního panelu, aby se k nám připojili, protože se mi líbí uvažování mimo bankovní prostředí. Jsou tam skutečně inteligentní lidé se skvělými myšlenkami a jejich inovace souvisejí s bankovním sektorem. A myslím, že je dobré, že banky úzce spolupracují s dalšími společnostmi, jako je spolupráce Citi, Apple a MasterCard. Věřím, že se s takovou spoluprací mezi velkými bankami a velkými značkami budeme setkávat stále častěji, a to bude určitě pozitivně narušovat současné konvence.

Kolik členů má vlastně vaše asociace?

V Británii je registrováno přibližně 290 bank, je to největší počet mezinárodních bank na jednom místě na světě a BBA zastupuje přibližně 195 z těchto bank, které jsou registrovány ve Spojeném království, a ty dohromady představují 95 % aktiv všech bank. Takže ty banky, které nejsou členy naší asociace, jsou velmi malé, obvykle jde o zastoupení bank, která mívají do deseti zaměstnanců. V současné době se ale zabýváme i touto malou komunitou a pracujeme na tom, abychom ji zapojili do BBA, například v rámci iniciativy upozorňující na finanční trestné činy. Tato upozornění zpřístupníme všem bankám bez ohledu na to, jestli jsou členy nebo ne. Zajímavé je, že se BBA rozrůstá o jednoho přidruženého člena (BBA associate) každý týden, jsou to firmy z oblastí finančních služeb, obchodní technologie, obchodních služeb a podobně, jako je IBM, BAE Systems, velké organizace pro řízení rizik a soulad s právními předpisy… Ty jsou všechny součástí měnícího se prostředí. Takže BBA je v současnosti atraktivní pro související profesionální služby stejně jako pro banky.

Jak dlouho již spolupracujete s jinými asociacemi?

BBA zasedá ve správní radě European Banking Federation a z Londýna je řízena také International Banking Federation, takže spolupracujeme s G8 a G20 bankovních asociací. Velmi úzce spolupracujeme také s americkou bankovní asociací, švýcarskou bankovní asociací, s Jižní Afrikou, Japonskem. Tyhle skupiny se obvykle setkávají jednou za tři měsíce; mohou se setkat například ředitelé sekcí finanční kriminality z naší asociace nebo teď během několika posledních dní jsme měli u nás setkání pracovní skupiny pro obezřetnostní kapitál z International Banking Federation. Takže setkáváme se pravidelně, ale přesto si myslím, že je toho ještě hodně, co bychom mohli v tomto směru udělat. Jen ta setkání s vedoucími představiteli ČBA během posledních 24 hodin přinesla tři nebo čtyři věci, které vzešly z diskusí a u kterých je zcela jasné, že je třeba o nich dál komunikovat. Jedna věc je mít formální skupiny pro politiku a regulační záležitosti a něco jiného je sednout si, dát si kávu a hovořit o věcech, které hýbou vaší asociací a co podniky chtějí a nechtějí. A když jsem hovořil s prezidentem ČBA a dalšími představiteli, je jasné, že je tu několik iniciativ, na kterých bychom měli spolupracovat. Myslím, že banky to vítají. V Londýně máme například více než 100 odborných asociací, které se zabývají finančními službami a bankovnictvím. Když se podíváte na rozsah duplicity v různých funkcích, a všechny asociace požadují placení členských poplatků a podobně. Já myslím, že banky chtějí inteligentnější a širší spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami. Mé zkušenosti vycházejí z bankovnictví a ne z oblasti politiky a myslím, že musíme naši vzájemnou interakci s protějšky v ČR, Německu, Francii, Španělsku, Itálii a v dalších zemích více přiblížit komerčním zvyklostem. Rozhodně bych chtěl značně rozšířit spolupráci s dalšími asociacemi a určitě budeme hned v několika oblastech spolupracovat s ČBA.

Co si myslíte o krizi a vstupu nových společností jako je Apple, Google apod? Myslíte, že jim krize pomohla vstoupit na trh?

To je dobrá otázka. Nemyslím si, že krize sama o sobě jim pomohla. Během krize došlo ke konsolidaci trhu, ale nemyslím si, že ta konsolidace otevřela mezery, které se inovátorské firmy rozhodly zaplnit. Myslím, že společnosti s velkým inovačním potenciálem by se ubíraly tímto směrem stejně; jejich business modely se globalizují, ty firmy jsou obrovské a musí se posunout do tohoto prostředí, je to součástí business procesu. Považuji to za přirozený vývoj. Myslím, že asi mohly využít některých věcí, ke kterým došlo v důsledku krize. Například tak vážné narušení důvěry veřejnosti k bankovnímu sektoru a jeho dobré pověsti organizace jako je Google, Apple nebo Amazon, nikdy nezažily. Tyto společnosti mají mimořádně silný vztah s lidmi, kteří využívají jejich služeb a myslím, že to je jejich obrovská výhoda. Oni si ji uvědomují a vědí, čeho s ní mohou dosáhnout, je to jen věc času. Nemyslím si, že finanční krize to umožnila, stalo by se to stejně, ale myslím, že vytvořila prostředí, které bylo pro tento vývoj příznivé.

Na našem trhu se hodně hovoří o poplatcích za bankovní služby, je to velký problém v rámci ČBA mezi velkými a menšími členy. Dochází k tomu i ve vaší zemi?

Rozhodně. Jedna z věcí, které jsme v BBA udělali je, že jsme vytvořili sedm klíčových skupin nebo výborů, říkáme jim member segment advidsory boards, kterým předsedají zkušení představitelé daných segmentů. Takže máme výbor, který se stará o velké retailové banky, malé retailové banky, challenger banks (což je obecný termín pro nové hráče na trhu), privátní banky, velké mezinárodní wholesalové banky a menší mezinárodní banky a custody banks (banky specializované na úschovu). Tyhle typy bank se zásadně liší, mají jiné business modely a liší se i v přístupu k zákazníkům; i jejich zákazníci jsou odlišní. Takže jsme vytvořili tyto výbory, předsedové těchto výborů reprezentují daný segment a všichni zasedají v radě BBA. Chtěli jsme, aby byly všechny skupiny dobře zastoupeny na reprezentativním principu, přestože majetek například malých retailových bank je nepoměrně menší než majetek jediné velké retailové banky. Ale když mluvíme s velkou retailovou bankou, můžeme s ní komunikovat „jiným jazykem“, než když mluvíme s malou retailovou bankou. Tyto banky mají obvykle kolem tří poboček, jsou velmi regionální, mají business modely často založené na privátním kapitálu a my s nimi mluvíme jazykem, kterému rozumí. A potom je třeba komunikovat klíčové problémy všech těchto skupin do celkového obrazu bankovního sektoru ve Spojeném království. Tento krok, vytvoření těch sedmi poradních výborů, zcela změnil způsob, jak BBA komunikuje s vládou Spojeného království. Můžeme teď dostat k jednomu jednacímu stolu lidi, kteří rozhodují o politice a například jen generální ředitele nově registrovaných bank nebo jen ředitele bank, které se specializují na úschovu. To, co zajímá banku pracující v oboru úschovy, je zcela odlišné od toho, co je podstatné pro nově registrovanou banku nebo pro malou retailovou banku nebo privátní banku. Vlastně k tomu rozdělení na poradní skupiny došlo proto, že privátní banky chtěly, aby jejich hlas byl slyšet silněji a aby byly lépe zastoupené. Některé privátní banky jsou napojené na velké retailové banky a některé z nich jsou velmi malé a velmi specifické a poskytují jedinečnou službu. Myslím, že kdyby BBA nevytvořila tyto poradní výbory, asi by došlo k vytvoření samostatné asociace privátních bank. Takže BBA teď reprezentuje všechny významné privátní banky. Je třeba být schopen naslouchat specifickým skupinám a předávat dál jejich názory a obavy v kontextu všech ostatních skupin. Jedna z mylných představ o BBA je, že BBA je asociace jen velkých britských bank, takže jen velkých retailových bank. Ale ve skutečnosti největší skupinu bank v BBA tvoří mezinárodní banky, takže jsme museli rozptýlit některé z těchto mylných představ a nejlepší způsob, jak to udělat bylo právě vytvořit tyto poradní výbory pro členské segmenty, které jsou také v kontaktu s asi 150 skupinami pro politiku.

Chtěl bych se zeptat na situaci ve vaší zemi, skotské referendum a na to, jaký dopad by mělo odtržení Skotska, co by se stalo s bankovními systémy v Anglii? Jak obtížné by to bylo?

Naštěstí se Skotsko rozhodlo zůstat součástí Spojeného království. Ale myslím, že kdyby hlasovali pro samostatnost, vedlo by to k ústavní krizi. Kdyby neměli centrální banku nebo banku poslední instance, která by podporovala skotský bankovní průmysl, došlo by k přestěhování řady bank do Anglie. Všechny velké banky přehodnocovaly své plány pro nepředvídané události. A nedělaly to jen banky, Skotsko má značné množství institucí poskytující služby v oblasti správy majetku (investiční odvětví) a mohlo dojít k dopadům i v tomto sektoru. Takže velké společnosti jako Standard Life jasně uvedly, že hlasování pro osamostatnění by mělo negativní dopad na skotské prostředí a řada bank říkala totéž. Takže osobně si myslím, že si všichni oddechli, že se Skotsko neoddělilo. V důsledku hlasování budou mít větší pravomoci a to může být jen dobře. Rozhodně z hlediska bankovního odvětví to nebude znamenat žádný rozdíl pro jejich fungování a pro to, jak podporují Edinburgh, Glasgow a další centra ve Skotsku. Takže si myslím, že je to dobrý výsledek a myslím, že by to řekl každý v britské ekonomice. Ale odtržení Skotska by byla katastrofa.

Hodně cestujete a pocházíte z kolébky golfu. Hrajete golf?

Jedno z největších selhání v mé kariéře je, že jsem nikdy neměl zájem hrát golf a jsem si jistý, že by se moje kariéra ubírala trochu jiným směrem, kdybych golf hrál. Nikdy jsem nenašel žádný důvod hrát golf. Uvidím, jak se budou vyvíjet další roky v BBA, třeba se rozhodnu golf zkusit … [směje se]. Bohužel nemohu nabídnout žádné golfové historky.

Znám asi pět lidí ze Spojeného království a jen vy nehrajete golf.

Ano, jsem jeden z mála lidí, kteří nehrají ani nemluví o golfu. Jsem ale výjimka, zdá se, že všichni hrají golf už od pěti let…

Děkuji za rozhovor

Datum vytvoření: 28/11/2014
-- Redakce

ZK_cena podnikatelů

Komentáře komentáře
Koruna s regionem pod tlakem, nehledě na „opatrnou“ ČNB Částečně to může být dané tím, že část trhu má stále problém s tím „uvěřit” bank... Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
ČNB snižuje základní sazbu na 5,75 %. Jaký čekat vývoj v příštích měsících? Jedním z argumentů pro opatrnější postup centrální banky je setrvačná inflace ve... Dominik Rusinko, analytik ČSOB
Profile picture for user Dominik Rusinko
ČR se sune k zemím s nejnižší inflací v EU Zafungoval vysoký srovnávací základ a vedle toho odeznívají i inflační tlaky při... Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas
Profile picture for user Petr Dufek