Firmy mohou propásnout investiční a obchodní příležitosti v Číně navzdory rostoucímu potenciálů Renminbi

Téměř čtvrtina firem obchodujících s Čínou již v současné době využívá měny renminbi (RMB), ale málo vydělává na stěžejní čínské vládní iniciativě Nové hedvábné stezky, jak ukázal nový průzkum komerčního bankovnictví HSBC.

Výzkum provedený mezi 1 600 vrcholovými manažery po celém světě ukázal, že pouhých 41% z nich má povědomí o obrovských čínských investičních plánech v oblasti infrastruktury, které jsou spojeny s obchodními příležitostmi s odhadovanou hodnotou až 2,5 bilionu dolarů v příštím desetiletí. Ty umožní propojení Číny s Asií a Evropou prostřednictvím nových pozemních a námořních cest.

„Projekty na Nové hedvábné stezce přinášejí obrovské příležitosti pro firmy, které se zabývají infrastrukturními stavbami, jako jsou silnice, přístavy a telekomunikační sítě,“ říká Michael Hordley, generální ředitel pražské pobočky HSBC Bank plc. „To jsou ale jen první kroky. Posílením vzájemného propojení podpoří tato iniciativa obchod mezi 65 zeměmi, v nichž žijí skoro dvě třetiny celosvětové populace. Je to velmi zajímavá možnost ke zvážení pro české společnosti, stejně jako pro všechny ostatní, hledající růst a nové zákazníky,“ dodává.

„Pro české společnosti je Iniciativa One Belt, One Road velkou příležitostí. K prohloubení ekonomické spolupráce pořádá ve dnech 14.–16. listopadu Smíšená česko čínská komora vzájemné spolupráce China Investment Forum, kterého se zúčastní více než osm set hostů převážně z podnikatelské sféry ze zemí střední a východní Evropy a Číny. Zde budou navazovat kontakty a diskutovat
o investicích a dalších společných projektech. China Investment Forum bude věnováno diskusi v oblasti financí a bankovnictví, v oblasti dopravní infrastruktury, která je ve spojení s Iniciativou Pás a Stezka velmi aktuální, dále spolupráci v cestovním ruchu či rozvoji technologií a řadě dalších témat,“ uvádí Jaroslav Tvrdík, prezident Smíšené česko čínské komory vzájemné spolupráce. 

Pouze malý počet firem si je vědom investičního potenciálu Nové hedvábné stezky. Evropské a severoamerické firmy mohou získat náskok před svými asijskými konkurenty při přípravách se na těchto investicích podílet. V Evropě se na ně připravuje 12 % z oslovených firem, v Severní Americe je to pouhých 9 % a v Asijsko-pacifickém regionu s výjimkou Číny je to dokonce pouhých 6 % společností, ukazuje průzkum HSBC.

Celkové finanční požadavky projektů na ekonomiky podél dopravních cest naplánovaných v rámci Iniciativy pásu a cesty jsou obrovské. Podle odhadů Asijské rozvojové banky bude na náklady spojené s budováním infrastruktury v Asii (včetně Střední Asie) do roku 2020 potřeba každoročně 800 miliard dolarů, což může vyvolat až desetiprocentní růst HDP.

Čínské podniky již vloni investovaly 14,8 miliardy dolarů v 49 zemích podél ‚Nové hedvábné stezky‘. Investice plynuly mimo jiné do rozvoje indonéských železnic, do výstavby řeckého logistického centra a do energetických projektů v Bangladéši. Čínská vláda oznámila, že očekává, že obchodní výměna mezi zeměmi propojenými pozemními i námořními cestami přesáhne během příštích deseti let 2,5 bilionu dolarů ročně.

Lze také očekávat, že projekt Nové hedvádné stezky zvýší mezinárodní povědomí o čínské měně renminbi (RMB) a její použití v přeshraničním obchodě. Jedním z důvodů je to, že pro firmy je používání RMB stále snazší, jak dokazují výsledky letošního průzkumu HSBC. Pohled na srovnání s výsledky průzkumu v roce 2015 ukazuje, že počet firem využívajících RMB k obchodování vzrostl meziročně ze 17 % na 24 %. Respondenti uvádějí, že spolu s tím, jak se uvolňuje regulace čínského finančního trhu a jak si firmy postupně zvykají na používání čínské měny, se také lépe orientují v regulacích, požadovaných dokumentech a v převodech finančních prostředků, než tomu bylo v minulosti.

Dne 1. října byla čínská měna oficiálně zahrnuta do měnového koše jednotky Zvláštní práva čerpání (SDR) Mezinárodního měnového fondu a připojila se tak do „elitního klubu světových rezervních měn“ k americkému dolaru, euru, japonskému jenu a britské libře. Je to jasný signál uznání RMB jako globálního prostředku směny. "Lidová měna" je nyní široce používána (pátá podle společností SWIFT provozující síť, kterou banky po celém světě používají k převodu peněz) i obchodovaná (osmá podle Banky pro mezinárodní vyrovnání, která je v podstatě centrální bankou pro národní centrální banky). "V HSBC věříme, že do roku 2020 bude polovina čínského obchodu probíhat v této měně oproti 26 % v roce 2015. Pro firmy obchodující s Čínou je důležité, aby byly připraveny na další rozvoj využívání této měny", dodává Michael Hordley.

 

Odhadovaný růst HDP Číny a dalších ekonomik dle HSBC


Zdroj: HSBC Global Research, Global Economics, Q4 2016 & HSBC Global Research, CEEMEA Economics, Q4 2016

  • I přes obavy ze zpomalení čínské ekonomiky role Číny v globální ekonomice nadále roste. Za posledních 25 let se Čína z pozice 11. největší ekonomiky světa (v nominálních USD) posunula na 2. místo. Čínská ekonomika je nyní na úrovni 60 % ekonomiky USA. V roce 2000 přitom byla na úrovni 13 %. V roce 2015 se přírůstek čínského HDP rovnal výkonu celé ekonomiky Turecka (v nominálních USD).
  • Vliv čínské ekonomiky na globální poptávku je klíčový. Čínská ekonomika je nyní největší ekonomikou světa z hlediska parity kupní síly (PPP). Na celkových investicích se Čína podílí 30 % a na celosvětové populaci pak 19 %.
  • Roste význam Číny v sektorech s vyšší přidanou hodnotou. V roce 1995 se výrobky s vysokým podílem práce jako například hračky a obuv (šedá křivka na grafu 13) podílely na celkovém exportu Číny 36%. Tento podíl klesl do roku 2015 na 25% a zároveň ve stejném období vzrostl podíl strojů a dopravních prostředků z 21% na 46%. Ačkoliv tržní podíl Číny u většiny výrobků poměrně stabilně roste, tento růst je nejvýraznější v kategorii strojů a dopravních prostředků, kde světový podíl čínské ekonomiky vzrostl z pouhých 4% na 17%.
  • Čína si uvědomila, že inovace jsou klíčem k produkci s vyšší přidanou hodnotou. Čína musí odlišit své výrobky od ostatních za pomoci rozvoje technologií, designu a dalších vlastností. Poslední pětileté plány obsahují body týkající se inovací, výzkumu a vývoje a dokonce i práv duševního vlastnictví. Transformace z nízkonákladové výrobní ekonomiky v ekonomiku, která vyrábí stále více výrobků s přidanou hodnotou, je dlouhodobým trendem. Tento trend, který rozhodně není jednoduchý, je teprve na začátku. Větší otevřenost zahraničním investicím společně s domácími reformami může tento proces usnadnit.
  • Ačkoliv Čína je známá především jako „továrna světa“, v posledních letech se pozornost celého světa soustředí také na rostoucí objem čínské ekonomiky a bohatnoucí čínskou střední třídu. Typický čínský spotřebitel utratí asi jednu třetinu svého měsíčního příjmu za potraviny. Dále následuje oblečení a bydlení, za něž dohromady utratí další třetinu svého příjmu. Na druhou stranu typický americký spotřebitel utratí za tyto tři položky celkem jednu třetinu svého měsíčního příjmu. Americký spotřebitel naopak utrácí téměř 40 % příjmu za vzdělání, kulturu, odpočinek a různé další aktivity, zatímco jeho čínský protějšek za ně utratí jen 14 % příjmu. Spolu s tím, jak poroste úroveň příjmů v Číně, bude mít rostoucí skupina spotřebitelů náležející k bohatnoucí čínské střední třídě k dispozici větší část příjmu, který bude moci utratit dle svého uvážení.
  • Ačkoliv čínská ekonomika v posledních deseti letech výrazně rostla, Čína investuje jen něco přes 1 % HDP ve formě přímých zahraničních investic (PZI). Rozvinuté země obvykle každoročně investují mnohem větší podíl svého HDP (2,5-3 %).
  • Podle ekonomů HSBC budou přímé zahraniční investice Číny růst navzdory anebo dokonce právě díky zpomalení domácí ekonomiky. Důvodem bude plánovaná diverzifikace čínského hospodářství. Čínské zahraniční investice se přesouvají do nových odvětví ekonomiky směrem od těžby nerostných surovin ke komerčním službám, výrobě, energetice a IT. Čínské firmy už nemají zájem jen o nerostné bohatství a v budoucnu se budou stále více soustředit na přístup na zahraniční trhy, technologie a duševní vlastnictví.
  • Změny v objemu investic do jednotlivých odvětví jsou hlavní silou, která stojí za geografickými trendy týkajícími se zemí, které jsou příjemci čínských přímých zahraničních investic. Konkrétně klesá zájem Číny o přírodní zdroje a doly, což se promítá do klesajících zahraničních investic Číny v Africe a Jižní Americe. Kromě Hongkongu míří čínské přímé zahraniční investice hlavně do ostatních asijských zemí. Investice v Evropě a v USA rostou. Investice do výroby jsou pravděpodobně motivovány jak přístupem na trhy (hlavně v EU), tak pokročilými technologiemi v USA a v EU.
-- Redakce
Datum vytvoření: Pátek, 11. Listopad 2016

Co žene korunu vpřed?

Česká koruna se natrvalo usadila pod 26,00 EUR/CZK a zdá se, že se v nejbližších seancích bude...

Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance

Optimismus podnikatelům ani spotřebitelům nechybí

Zatímco německou politickou scénu čeká několikaměsíční vyjednávání o nové vládní koalici, tamní...

Petr Dufek
Makroekonom
ČSOB

Nový šéf přebere Komerční banku s lepšími výsledky, než čekal trh

Dnes zveřejněné výsledky KB jsou mírně nad očekáváním trhu a tak Jan Juchelka, který převezme...

Roman Koděra
Finanční expert
CREDITAS